V Polsku se dneska jí koblihy a slaví tlusté úterý nebo tak nějak.

A psycho-kat přemýšlí, co se sebou v postní době. Obecně jsou tyhle období, spolu s Adventem, vždycky nějak náročnější. Snad pro nedostatek světla? Snad pro bolesti, které se s duchovní náročností stupňují?

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak by měl průměrný katolík s nadprůměrně úzkostně-depresivní poruchou osobnosti prožít půst, jako dobu pokání, odříkání a usebranosti?

Jak, aby to bylo duchovně plodné a nevedlo to naopak k sebevražedným myšlenkám či pokusům?

Jak se správně kát, když člověk prožívá obsedantní pocity viny?

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rady, typy a koblihy se cení.