Včera mi v hlavě zněla melodie "Chtíc, aby spal". A uvědomila jsem si, jak něžně a ňuňavě Panna Maria Maminka nazývá svého Syna ..

  • holubičko, perličko
  • ráje mého kvítku, rozmarýne
  • fialko, růže, lilie, konvalinko
  • zahrádko, loutno, labuti, slavíčku, harfo, cymbáličku
  • miláček

Jaké oslovení by sis pro sebe přivlastnil? Co odpovídá tvému vztahu k Ježíši (malému)? Jak bys Jej oslovoval/oslavoval ty sám, kdyby to mělo zaznít jen z tvých jediných úst na celém světě?

Jen mě to tak napadlo, ta intimita s Bohem. S Božím Dítětem.

A také snad to, že takto něžně jsme od Boha nazýváni i my. Zvláště pro nás, co jsme tato krásná slůvka neslýchali a místo nich ta krutá, přísná, nelítostná, studená .. zvláště pro nás je Bůh Otec vyslovuje a oslovuje nás.

Panna Maria nás na té cestě něžnosti provází.

(http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Chtic-aby-spal.html)