Možná jste si stejně jako já ve svém malém katolickém rozoumku dlouho mysleli, že život s Bohem (jak jej představuje Bible a Církev) je život, plný té pravé hloubky, smyslu a naděje. Možná jste tím stejně jako já argumentovali při různých rozhovorech s nevěřícími lidmi. Tak z hrušky dolů přátelé, je to pěkná blbost.

Ne, že bych kolem sebe měla málo dobrých nevěřících lidí, ale v posledním půl roce, jsem poznala dva lidi, kterým nemůžu říct ani popel. Nežijí s Bohem, ale jejich život může velmi snadno dát "na frak" tomu, že nevěřící lidé nemají v pravdě hluboký, smysluplný a nadějeplný život. Tihle totiž mají. Poctivě pracují, obětují se pro lidi kolem, nezištně sdílí to nejvlastnější co mají, jsou schopni se za spravedlnost porvat a jsou lidmi opravdu radostnými. Až s nimi jsem poznala, že život bez Boha, může být šťastný, naplněný, nepovrchní, hluboký a nadějeplný. Že život bez Boha může být plný smyslu. A tím se nemyslí, že by ten smysl byl odvozen od něčeho povrchního. Naopak, odvozují ho od hodnot jako je láska, oběť a spravedlnost. A přitom tam není vůbec počítáno s Ježíšem, Bohem Otcem a nebo Duchem Svatým.

Proč Boha, jde-li bez Něj prožít život šťastný a smyslupný bez špetky povrchnosti? 
Možná budete argumentovat tím, že žijí život ve shodě s křesťanskou morálkou, tedy zásadami vycházejícími z Božího zákona, ale tito lidé nemají v podstatě důvod pro to, se s Bohem chtít setkat. Dokonce oba dlouhou dobu žili v prostředí praktikujících křesťanů, ale Boží existenci odmítají. Věřím, že pokud takto budou žít do konce života, tak umřou jako lidé opravdu morální. Stačí to?

Zaprvé musím notně zrevidovat svůj pyšný křesťanský postoj toho, kdo má ten jediný pravý smysluplný a hluboký život. A zadruhé, už se tímhle nesnažte nevěřícím lidem argumentovat. 

(P.S.: Co jsi to za člověka psycho-kat, že jsi takové zjištění učinila až teď? Jedna půlka mých přátel jsou lidi, co buďto na něčem frčej (pro hodnou katolickou mládež - fetujou jako dobytci), hodně pijou, jsou dost promiskuitní a druhá jsou různí křesťani, takže jsem vlastně moc takovejch lidí, o kterých píšu, nepotkala.)