Nejkrásnější je město v tu kratičkou chvíli mezi ospalým začátkem dne, kdy lidé mlčky jdou za svými povinnostmi a opilci, co prokalili noc nastupují do MHD, a rozbřeskem teplého dopoledního slunce./// Přesně jako žena, co se probouzí nenamalovaná a připravuje ranní kávu./// Co si dnes asi obleče? /// Osudy těch, co v srdci smýšlejí pyšně. A ponížené katapultované za hradby Nebeského Jeruzaléma.///