"Náměstí Míru, konečná stanice, prosíme vystupte."  // Jak dlouho pak může ještě člověk sedět s tváří přilepenou na vozovém okně? Nastane nirvána po vypnutí světelného nápisu nad řidičovou hlavou? // A nechají mě v té tramvajové tmě vyplakat? // Sedadlový prostor bývá pravidelně opuštěn. I odpadky řidič zamete. Žádný epický konce s "Hle Tvá matka." // Bez Jana, bez flusanců na podlaze. // Ticho nepodobající se tomu chrámovému, ač klenba vozovny i jejího nártu, pozvedají člověka. // Nechají. // A odpusť nám naše viny..